Ode dneška lze vymáhat Evropský zákon o svobodě médií (EMFA)

Zákon EMFA vstoupil v platnost v pondělí 6. května 2024, účinnost jednotlivých článků nabíhala postupně. Od dnešního dne jsou účinné již všechny články kromě článku 20, který zakládá právo uživatelů na přizpůsobení nabídky médií. To bude znamenat povinnost pro výrobce, vývojáře a dovozce zařízení a uživatelských rozhraní, aby uživatelům umožnili individuální nastavení v jejich zařízeních. Tento článek bude účinný od 8. května 2027.

AOV považuje v rámci EMFA za zásadní především následující články a opatření, k nimž nabízí podrobnější výklad a výčet konkrétních práv a povinností:

Práva na přístup k pluralitnímu, redakčně nezávislému mediálnímu obsahu (Článek 3)

Článek 3 nařizuje členským státům, že musí zajistit „rámcové podmínky pro ochranu práva občanů na přístup k pluralitnímu, redakčně nezávislému mediálnímu obsahu“. Přestože je tento článek zatím většinou analytiků přehlížen a opomíjen, mohl by hrát zásadní roli v případě porušování svobody médií ze strany politické moci. Může se jej dovolávat před soudem jak příjemce mediální služby, neboli občan, tak i vydavatel.

Právo provozovat hospodářskou činnost bez omezení (článek 4)

Toto ustanovení chrání mediální společnosti před jakoukoli formou zasahování do jejich redakční svobody a poskytování mediálních služeb v EU ze strany členských států a vnitrostátních orgánů.

Zahrnuje povinnost členských států zajistit ochranu novinářských zdrojů a důvěrné komunikace poskytovatelů mediálních služeb. Členským státům je výslovně zakázáno:

• Nutit poskytovatele mediálních služeb (=vydavatele) k vyzrazení novinářských zdrojů nebo důvěrné komunikace
• Zadržovat, sankcionovat, zatýkat nebo kontrolovat poskytovatele mediálních služeb nebo jejich redakční pracovníky za účelem získání takových informací
• Nasadit intruzivní sledovací software za účelem získání takových informací

Tato ochrana se vztahuje na vydavatele, jejich redakční pracovníky a kohokoli s profesními i osobními vztahy, kdo by mohl mít přístup k důvěrným informacím.

Podle právního výkladu, který má AOV k dispozici, v EMFA neexistuje výjimka, která by umožňovala nasadit špionážní software na novináře či požadovat vyzrazení jejich zdrojů pod záminkou ochrany národní bezpečnosti, přestože takové interpretace a obavy ve veřejném prostoru zaznívaly.

Výjimku lze uplatnit pouze v případech, pokud jsou opatření:

• zákonná podle vnitrostátního nebo unijního práva
• odůvodněná v jednotlivých případech „naléhavým důvodem veřejného zájmu“ a přiměřená
• podléhají předchozímu schválení soudním orgánem
• vztahují se na vyšetřování závažných trestných činů

Tyto výjimky musí být nezbytné, přiměřené a pravidelně přezkoumávané soudy. Novináři mají právo na soudní ochranu, pokud jsou tato práva porušena.

Článek 4 dále ukládá státům povinnost jmenovat nezávislý orgán, který bude pomáhat zajistit dodržování práv novinářů během případného policejního vyšetřování případu, v němž byly nasazeny policejní odposlechy. Tento orgán má prosazovat práva novinářů, kteří v daném okamžiku ještě nebyli o vyšetřování informováni.

Transparentnost vlastnictví médií (články 6.1, 6.2)

Vydavatelům ukládá EMFA článkem 6.1 a 6.2 povinnost zpřístupnit příjemcům jejich služeb aktuální informace o své vlastnické struktuře. Tato povinnost transparentnosti má snížit riziko narušování redakční nezávislosti a zajistit, aby příjemci mediálních služeb rozuměli potenciálním střetům zájmů.

Zveřejnění těchto informací musí být provedeno uživatelsky přívětivým způsobem a v elektronickém formátu, například na webových stránkách vydavatelů nebo v jiném snadno dostupném médiu. Poskytovatelé mediálních služeb musí poskytnout následující informace:

• Oficiální název poskytovatele mediálních služeb a jeho kontaktní údaje
• Jména přímých i nepřímých vlastníků s podíly umožňujícími výkon vlivu na provoz a strategická rozhodnutí, včetně vlastnictví státem nebo veřejným orgánem
• Jména skutečných vlastníků
• Celková roční částka přijatých veřejných prostředků na státní reklamu
• Celková roční částka přijatá ze státní reklamy ze třetích zemí

Opatření k zaručení redakční nezávislosti (článek 6.3)

Poskytovatelé „zpráv a aktualit“  musí přijmout opatření, která považují za vhodná, k zaručení nezávislosti redakčních rozhodnutí. Účelem této povinnosti je zaručit, aby redakční rozhodnutí byla přijímána svobodně v rámci dohodnuté redakční linie vydavatele. Dále mají povinnost zajistit zveřejnění skutečných nebo potenciálních střetů zájmů.

Pojem „zprávy a aktuality“ je široce definován a zahrnuje nejen tradiční zpravodajské publikace a programy, ale také dokumenty, časopisy a diskusní pořady. Zprávy a aktuality šířené prostřednictvím online platforem musí také splňovat tuto povinnost, pokud tento obsah spadá do jejich odpovědnosti.

EMFA nepředepisuje konkrétní opatření, která musí poskytovatelé zpráv a aktualit přijmout.

Obsahuje však odkaz na doporučení Komise z roku 2022 o interních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví médií jako katalog dobrovolných záruk, které mohou poskytovatelé spravovaných služeb přijmout.

EMFA uznává, že cíl redakční nezávislosti musí být v souladu s legitimními právy a zájmy vlastníků, jako je právo určovat redakční linii a formovat složení redakčních týmů (bod odůvodnění 35).

Zveřejňování informací o střetu zájmů musí probíhat stejným způsobem jako informace o vlastnictví a mělo by zahrnovat případnou politickou expozici vydavatele jako zdroj střetu zájmů. Politická expozice není v EMAF definována, ale pojem politické expozice se v právu EU již používá pro účely související s bojem proti praní špinavých peněz a financování terorismu, kde existují pravidla pro politicky exponované osoby.

Tato osoba je definována jako osoba, která je nebo byla osobně pověřena významnou veřejnou funkcí, nebo jsou takovou funkcí pověřeni její nejbližší rodinní příslušníci či blízcí spolupracovníci.

• Mezi významné veřejné funkce patří hlavy států, ministři vlády a jejich zástupci, poslanci parlamentu, členové řídících orgánů politických stran, soudci nejvyšších a ústavních soudů a členové dalších vysokých soudních orgánů, členové účetních dvorů a centrálních bank, velvyslanci, vysoce postavení vojenští důstojníci, členové vedení státních podniků a ředitelé mezinárodních organizací.
• Nejbližší rodina zahrnuje partnery, děti a jejich partnery a rodiče.
• Blízcí spolupracovníci zahrnují jakoukoli osobu, o které je známo, že má společné skutečné vlastnictví právnických osob nebo jakýkoli jiný blízký obchodní vztah.

Ochrana mediálního obsahu na velkých online platformách (článek 18)

Článek 18 EMFA vytváří zvláštní režim pro obsah poskytovatelů mediálních služeb (=vydavatelů) v rámci moderování obsahu velkých online platforem (VLOP). Ověření vydavatelé mají právo obdržet důvody pro odstranění svého obsahu předtím, než k němu dojde, a mají mít k dispozici lhůtu 24 hodin na to, aby se k důvodu blokace vyjádřili. Mají také právo na to, aby jejich stížnosti byly upřednostňovány, a musí mít možnost zapojit se do přímého dialogu s platformami, pokud se domnívají, že byli nespravedlivě cenzurováni.

Pravidla se týkají „velmi velkých online platforem“ (VLOP), což znamená online platformy s nejméně 45 miliony evropských uživatelů měsíčně, jako jsou Google, Facebook, Instagram, LinkedIn, TikTok, YouTube a App Store od společnosti Apple.

Poskytovatelé velmi velkých online platforem poskytnou vydavatelům funkci, která jim umožní učinit sebeprohlášení o splnění podmínek. Pokyny k systému sebeprohlášení, který musí VLOP zavést pro vydavatele, zveřejní Evropská komise. Mezi podmínky patří podle čl. 18.1 zejména:

• Dodržení pravidel EMFA o transparentnosti vlastnictví a redakční nezávislosti
• Redakční nezávislost na státu, politických stranách a třetích zemích
• Dodržení regulačních nebo samoregulačních požadavků na redakční odpovědnost
• Lidský dohled nad obsahem generovaným umělou inteligencí
• Poskytnutí kontaktních údajů pro přímou komunikaci s platformami
• Poskytnutí kontaktních údajů příslušných regulačních nebo samoregulačních orgánů

Neodůvodněná nebo nepřiměřená legislativní opatření (článek 21)

Členské státy mají právní povinnost zajistit, aby jejich legislativní, regulační a administrativní opatření, která mohou ovlivnit pluralitu médií nebo redakční nezávislost poskytovatelů mediálních služeb (vydavatelů), byla odůvodněná a přiměřená, transparentní, objektivní a nediskriminační.

Vydavatelé proto mohou využít EMFA k napadení zákonnosti všech vnitrostátních opatření, která nesplňují všechny tyto podmínky. EMFA uvádí příklady, jako jsou opatření omezující vlastnictví médií a opatření, která ztěžují získávání licencí (bod odůvodnění 60).

EMFA vyžaduje, aby členské státy jmenovaly odvolací orgány pro vyřizování stížností týkajících se regulačních a administrativních (ale nikoli legislativních) opatření. Odvolací orgány musí být nezávislé na zúčastněných stranách a mít odpovídající odborné znalosti k výkonu svých funkcí. Členské státy mohou tímto pověřit soudy.

Státní inzerce (článek 25)

Článkem 25 EMFA ukládá členským státům povinnost, aby veřejné orgány přidělovaly veřejné finanční prostředky na státní reklamu a zakázky na služby poskytovatelům spravovaných služeb (MSP) a online platformám na základě kritérií, která jsou transparentní, objektivní, přiměřená a nediskriminační. Kritéria musí být předem zveřejněna.

Státní reklama je obecně definována jako reklamní činnost, veřejná oznámení nebo informační kampaně prováděné veřejnými orgány nebo jejich jménem, včetně národních nebo místních samospráv a regulačních orgánů (bod odůvodnění 13). Zakázky na služby by měly být chápány tak, že zahrnují audiovizuální produkce, tržní data a poradenské nebo školicí služby (bod odůvodnění 73).

Členské státy musí rovněž zajistit, aby celkové roční veřejné výdaje přidělené na státní reklamu byly rozděleny mezi širokou škálu poskytovatelů spravovaných služeb na trhu s přihlédnutím k národním a místním tržním podmínkám. Veřejné orgány musí každoročně veřejně zpřístupnit elektronickými prostředky informace o svých výdajích na státní reklamu, a to včetně celkových ročních částek vynaložených na každého vydavatele a každou online platformu.

Transparentnost systémů měření sledovanosti (článek 24)

Poskytovatelé systémů měření sledovanosti mají obecnou povinnost zajistit, aby jejich systémy měření splňovaly zásady transparentnosti, nestrannosti, inkluzivity, proporcionality, nediskriminace, srovnatelnosti a ověřitelnosti.

Měření sledovanosti je obecně definováno jako činnost shromažďování, interpretace nebo jiného zpracování údajů o uživatelích mediálních služeb nebo online platforem pro účely rozhodování o reklamě, cenách, prodeji nebo distribuci obsahu.

Poskytovatelé proprietárních systémů měření publika (typicky VLOP) musí poskytnout vydavatelům podrobné a komplexní informace o metodice, pokud tím není ohroženo jejich obchodní tajemství. Poskytnuté informace by měly zahrnovat prvky, jako je velikost měřeného vzorku,definice měřených ukazatelů, metriky, metody měření, období měření, pokrytí měření a míra chyby. Takové informace by měly zahrnovat relevantní neagregovaná data, být vysoce kvalitní a dostatečně podrobné, aby umožnily vydavatelům efektivně a smysluplně posoudit dosah a výkonnost jejich obsahu a služeb (bod odůvodnění 70). Proprietární systémy měření musí být navíc jednou ročně auditovány nezávislou stranou, aby se ověřil jejich soulad.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Protože se jedná o nařízení a ne směrnici, předpis je platný pro všechny státy a jednotlivé členské země EU. V případě, že státy evropský zákon poruší, může s nimi Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti. To může vést až k finančním sankcím ze strany Evropského soudního dvora. Zákon stanoví záruky i pro novináře. Ti se budou moci obrátit na vnitrostátní soudy, pokud se budou domnívat, že jejich práva vyplývající ze zákona nejsou respektována.

České ministerstvo kultury připravilo během letošního roku adaptační zákon EMFA, jeho schválení ale zřejmě bude až na příští vládě.